|
podpora on-line | seriál CAD/CAM ve výrobě, Technický tydeník, 2011dílenské dialogové programování CNC obráběcích strojů (10)Dnešní díl seriálu „Obrábění prakticky, CAD/CAM ve výrobě“ je věnován dílenskému dialogovému programování. Zaměříme se na otázky pro koho je určeno dílenské dialogové programování a jaké jsou rozdíly mezi ručním, dialogovým a CAM programováním CNC obráběcích strojů.
Volbou a nákupem dílenského programování, např. Navi-Mill, Navi-Lathe (Mitsubishi), ShopMill, ShopTurn (Siemens), Manuál Guide i (Fanuc), MAPS (Mori Seiki), CAMWARE (Mazak), Advanced One-Touch IGF (Okuma) atd. mohu s určitými omezeními programovat obrábění na CNC obráběcím stroji, na kterém je koupeno. Ale co s ostatními stroji na dílně? Je možné, že se zakoupeným produktem dílenského programování, úzce spojeným s jedním konkrétním strojem, jednoho konkrétního výrobce, budu moci programovat širokou typovou základnu stávajících CNC strojů ve svém výrobním provozu?
Jak je to ve skutečnosti s dialogovým programováním nabízeným zcela zdarma jako součást řídicího systému obráběcího stroje, nebo jako konkurenční nástroj výrobce obráběcího stroje? Vždy je důležité vědět jestli to co získám „zadarmo“ je skutečně zadarmo. Je potřeba počítat se skutečnými náklady na pořízení a efektivní provoz softwarového nástroje, který je nabízen jako součást dodávky stroje (CNC řídicího systému). Tedy kalkulovat dostupnost a kvalitu zaškolení a technické podpory prodejce CNC obráběcího stroje, znalost nabízeného dialogového programování prodejcem a jeho školicích pracovníků, kvalitu manuálů. Obdobné platí i v případě přímé podpory od dodavatele řídicího systému. Je skutečně servisní technik či aplikační inženýr ten pravý technolog, který vám dokáže býti nápomocen? Je vyřešena otázka aktualizačního servisu produktu? Bude možné právě na váš stroj nahrát novou, opravenou verzi dílenského programování? Je to technicky možné a v jakém časovém intervalu mám možnost toto využít?
Tvorba geometrie dílce CAD geometrické nástroje v systémech dialogového programování jsou většinou omezeny na tvorbu jen jednoduchých tvarů, a tak při nutnosti obrábění složitých tvarů dochází k problémům až nemožnosti žádanou součást takovýmto způsobem naprogramovat. Vlastní tvorba geometrie přímo na panelu řídicího systému při práci se standardním papírovým výkresem není zas až tak pohodlnou záležitostí a to obsluha musí ještě paralelně sledovat proces obrábění, tj. opotřebení břitových destiček, odvod třísek atd. Grafické formáty dat modelů vašich zákazníků si také nevybíráte, transformace do IGES či DXF, máte-li takovouto možnost, není to pravé řešení. Vyžadujte vždy možnost přímého načítání ze standardních CAD formátů, tj. OBJEMOVÉ DATA a ne jejich transformované obaly či řezy, aby nedocházelo, jak se sami přesvědčujete k chybám při přenosech a transformacích.
Obrobení dílce Matematik programátor, softwarový genius, který dialogové programování vyvíjel většinou není technolog obráběč, nezapomínejte na to při výběru ať vás nepřekvapí např. neznalost korekce, kompenzace rádiusu nástroje G41, G42, nebo nemožnost definice polotovaru, který nemusí být vždy kvádr (frézování) případně tyčovina, jedná-li se o soustruženi, a tedy nemožnost hned od první operace zarovnání čela pracovat jen se skutečným přířezem, výkovkem, odlitkem. Postupy úběru materiálu v případě frézování vícenásobných kapes, obrábění kapsy s několika ostrovy ale i zborcené 2,5D stěny kapes či ostrovů s možností obrábět jen materiál polotovaru, tj. se zárukou neobrábění vzduchu, obrábění kapes z jednou či více stěn otevřenými to jsou standardní vlastnosti, které nejspíše od dílenského programování očekáváte, ale pravdou je že ve většině případů tyto vlastnosti nabízené dílenské programování neumožňuje a vám nezbývá než si dokreslovat falešné obrazce a omezující tvary, nebo se smířit s tím, že hotovy dílec, který je po stránce rozměrové v naprostém pořádku, bude vyráběn déle, než je nezbytně nutné pro cyklový čas. Při práci s dialogovým programováním nemám většinou u nakreslených tvarů možnost volby počátku a konce obrábění, tj. zajetí a vyjetí do řezu a z řezu. Je nutno se spokojit pouze s předem definovaným algoritmem, který určuje vlastní dráhy obrábění, do kterého nemůžu zasahovat. Možnost volby, kde chci začít obrábět, tj. místo a způsob najíždění do polotovaru je důležitá volba, která by měla záviset na rozhodnutí technologa. Práce s tvarovými nástroji pro vytváření speciálních tvarů a následné doobrobení se zárukou, že je obráběn pouze materiál a že nejezdím zbytečně ve vzduchu, je též žádána při práci s 2D soustružením i při 2,5D frézování.
Technická podpora Stane se, že máte při tvorbě geometrií či technologie obrábění problém, nebo že máte potřebu konzultovat s někým vámi zvolené postupy. Je možné že vám dodavatel CNC obráběcího stroje, nebo řídicího systému smluvně přislíbil neomezenou technickou podporu. Nechme stranou kvalitu vlastní technické podpory, ale zkuste se zamyslet nad tím, jak dokážete poslat váš problematický díl, který právě tvoříte přímo na obráběcím stroji pomocí dílenského programátorského software, co nejrychleji, tedy pomocí emailu, do centra technické podpory vašeho dodavatele. Ano i vy zjistíte, že nezbývá jiné cesty než telefon, nebo eventuelně zaplatit výjezd technické pomoci k vašemu stroji, což není určitě odpovídající a nejrychlejší řešení jaké potřebujete. Jakou kvalitu může tak mít přislíbená technická pomoc? Je skutečně neomezená?
Kde nachází systémy dílenského dialogového programování uplatnění? Kvalitní systémy dílenského programování nacházejí uplatnění v provozech s CNC obráběcími stroji. Cílem tohoto článku je shrnout jednotlivá pro a proti. Např. zástupci Siemens o svých produktech ShopMill, ShopTurn zdůrazňují, že se nejedná o CAD/CAM, že se jedná o grafickou podporu obsluhy obráběcího stroje. Zástupce japonského dodavatele obráběcích strojů mi na otázku po cílové skupině jejich produktu dílenského programovaní vysvětlil, že hlavní cílovou skupinou pro tyto produkty jsou firmy začínající s CNC obráběním, firmy bez znalosti NC programování, ale i bez znalosti vlastní technologie obrábění na CNC strojích, kde je využívání technologických maker výhodou. Potvrdil, však, že se dílenské programovaní nerozšiřuje mezi zákazníky se základní znalostí NC problematiky, ISO programování, kteří chtějí ovlivňovat způsoby drah obráběcích nástrojů.
Tento seriál si neklade za cíl poučovat, ale otevírat oči. Jedná se o subjektivní vyjádření autora, aktivně působícího v oboru CNC obráběcích strojů od roku 1997, v oblastech CAD/CAM software, obsluhy CNC řídicích systémů, NC programování a seřízení výroby.
Vlastimil Staněk
| Dílenské dialogové programování je vhodné řešení pro firmy začínající s CNC obráběním, firmy bez znalosti NC programování. |
podrubriky seriál CAD/CAM ve výrobě, Technický tydeník, 2011:- CAD/CAM ve strojírenské výrobě, úvod (1)
- CAD/CAM historie a současnost (2)
- CAD, standardy, rozdělení, možnosti, formáty sdílení dat, překladače (3)
- CAM, kdy nastává čas na implementaci CAM systému? (4)
- CAD/CAM, řešení pro produkční obrábění (5)
- CAD/CAM, řešení pro nástrojárny (6)
- CAM pro 5 osé plynulé obrábění (7)
- CAM pro multifunkční obrábění (8)
- CAM, Simulace virtuálního obrábění, postprocesing a verifikace NC programu (9)
- dílenské dialogové programování CNC obráběcích strojů (10)
- CAM, Jak se stát spokojeným uživatelem? (11)
- proč pořizovat CAM software pro starší obráběcí stroje? (12)
- základní pravidla při volbě CAMu, která nelze opomíjet (13)
|