NC programování na CNC obráběcím stroji (4)

Šíření CNC vedlo k potřebě nových norem pro nové CNC standardy, které by nebyly zatíženy licensováním konkrétních designových konceptů, jako APT. Řada různých norem se po čase množila, často založených kolem značkovacích jazyků pro vektorovou grafiku podporovanou plottery. Jeden takovýto standard se stal velmi běžným, "G-kód" který byl původně používán na Gerber Scientific plotterech, který byl pak přizpůsoben pro použití na CNC. Formát souborů se stal tak široce používán, že byl i zahrnut do standardu EIA....
Zatímco G-kód je nejběžnější způsob programování, někteří výrobci obráběcích strojů/CNC řízení také vynalezli své vlastní proprietální "konverzační" metody programování, čímž se snaží usnadnit programování jednoduchých dílů, a tím i nastavení a modifikací programu na stroji zjednodušit (např. Mazak Mazatrol, Hurco). To se setkalo s různým úspěchem.
Pokrok ve vývoji CNC interpretů v podpoře logických příkazů, známého jako parametrické programování (nebo jako makro programování). Parametrické programy zahrnují jak příkazy CNC obráběcímu stroji, tak i kontrolní jazyk podobný BASICu. Programátor může vytvořit logické větvení, podmínky (if/then/else), cykly, vyvolávat podprogramy, provádět různé aritmetické úlohy, manipulovat s proměnnými a vůbec, má k dispozici velkou volnost při vytváření jednoho programu. Celou produktovou řadu různých velikostí je možné naprogramovat s pomocí logiky a jednoduché matematiky a vytvářet tak celou škálu rozsahů dílů, nebo vytvořit podprogramy, které mohou být upraveny dle požadavků zákazníka." Toto říká wikipedie.org na dotaz po NC programování na CNC obráběcím stroji. V tomto článku se zaměříme na výraz dialogové (konverzační) programování.

Jaké jsou k dispozici systémy dílenského dialogového (konverzačního) programování?
Jedná se o řešení výrobců CNC řídicích systémů (např. Manuál Guide i (Fanuc), Navi-Mill, Navi-Lathe (Mitsubishi), ShopMill, ShopTurn (Siemens), ...), řešení výrobců CNC obráběcích strojů (např. CAMWARE (Mazak), MAPS (Mori Seiki), ...), nebo řešení výrobců CNC obráběcích strojů, kteří si vyvíjejí i vlastní CNC řídicí systémy (např. Haas, Hurco a další). Nabízené systémy dílenského dialogového (konverzačního) programování jsou plně sofistikované, nabízející CNC obráběči „ruku“ při přípravě NC programů, ale existují i polovičatá, zcela nefunkční řešení.

Kde nacházejí systémy dílenského dialogového (konverzačního) programování uplatnění?
Dílenské dialogové (konverzační) programování je vhodné řešení pro firmy začínající s CNC obráběním, tedy pro firmy bez znalosti NC programování. Kvalitní systémy dílenského programování nacházejí uplatnění i v provozech s více CNC obráběcími stroji tehdy, je-li důraz managementu výrobního provozu kladen na spojení NC programátora, seřizovače a obsluhy v jednoho zaměstnance starajícího se o přidělený stroj.

Dílenské dialogové (konverzační) programování je vhodné řešení pro firmy začínající s CNC obráběním, tedy pro firmy bez znalosti NC programování

Jaké je omezení systémů dílenského dialogového (konverzačního) programování?
• dostupnost a kvalita zaškolení a technické podpory od prodejce CNC obráběcího stroje, kvalita a jazyková dostupnost manuálů;
toto platí i v případě přímé podpory od dodavatele řídicího systému, protože servisní technik nebo vývojář PLC není ten pravý NC technolog, který dokáže býti přítelem na telefonu;
• otázka aktualizačního servisu produktu, nahrání nové, opravené verze dílenského dialogového (konverzačního) programování;
• CAD geometrické nástroje dílenského dialogového (konverzačního) programování jsou většinou omezeny na tvorbu jednoduchých tvarů;
tvorba geometrie přímo na panelu CNC řídicího systému při práci se standardním papírovým výkresem není příliš pohodlnou a rychlou záležitostí;
grafické formáty CAD dat modelů zákazníků si nevybíráme a nemožnost importu CAD dat je omezující při tvorbě nabídky;
• programátor, který dialogové (konverzační) programování vyvíjel, většinou není technolog obráběč, při používání dílenského dialogového (konverzačního) programování nás může překvapit např. neznalost kompenzace rádiusu nástroje G41, G42, nebo nemožnost definice polotovaru (pouze kvádr (frézování), případně tyčovina (soustružení) ne výkovek, odlitkem, svařenec);
u obráběných tvarů nebývá možnost volby počátku a konce obrábění, tj. zajetí a vyjetí do řezu a z řezu.

Jak lze poslat problematický rozpracovaný díl, který právě tvoříme přímo na CNC obráběcím stroji pomocí dílenského dialogového (konverzačního) programování, co nejrychleji, tedy pomocí emailu, do centra technické podpory dodavatele? Ano, většinou nezbývá jiné cesty než telefon nebo zaplatit výjezd technické pomoci ke stroji, což není určitě odpovídající a nejrychlejší řešení, jaké v danou chvíli potřebujeme.
Např. zástupci Siemens o svých produktech ShopMill, ShopTurn zdůrazňují, že se nejedná o CAD/CAM, že se jedná o grafickou podporu obsluhy obráběcího stroje. Zástupce japonského dodavatele obráběcích strojů na otázku po cílové skupině jejich produktu dílenského programovaní vysvětlil, že hlavní cílovou skupinou pro tyto produkty jsou firmy začínající s CNC obráběním, firmy bez znalosti NC programování, ale i bez znalosti vlastní technologie obrábění na CNC strojích. Potvrdil však, že se dílenské programovaní nerozšiřuje mezi jejich zákazníky se základní znalostí NC problematiky, ISO programování, kteří chtějí ovlivňovat způsoby drah obráběcích nástrojů.

Tento seriál si neklade za cíl poučovat, ale otevírat oči. Jedná se o subjektivní vyjádření autora, aktivně působícího v oboru CNC obráběcích strojů od roku 1997, v oblastech CAD/CAM software, obsluhy CNC řídicích systémů, NC programování a seřízení výroby.

Vlastimil Staněk

podrubriky seriál Výběr vhodného CNC obráběcího stroje, Technický tydeník, 2012:

sitemap